O životě na vysočině volná pracovní místa do mailové schránky
personální agentura

Jsem absolvent a nemůžu najít práci, která mě baví

Dneska mi přišel životopis, a není to ojedinělý případ, absolventa, který v životopise uvedl pouze středoškolské vzdělání a dále o sobě napsal, že již marně po škole 2 roky hledá práci, která by ho bavila. Nic více jsme se z životopisu nedozvěděli. Jistě mi dáte za pravdu, že s takovým životopisem opravdu tzv. díru do světa neuděláte.

Přimělo mě to se zamyslet nad problematikou absolventů a uchazečů bez praxe, kteří už mají jasnou představu, co by chtěli dělat, ale nedaří se jim vysněné místo získat. K tomu mám jednu radu – trpělivost. Nic nepřichází většinou hned. Každý z nás zkušenějších lidí na trhu práce si také tímto procesem na začátku kariéry prošel a zná to velmi dobře.  Znám velmi málo lidí, kteří se hned po škole mohli začít živit tím, co je baví. Buď je to případ dětí rodičů podnikatelů, kteří mají zajištěnou práci v rodinném podniku. A nebo je to případ těch pár výjimečných, kteří vynikali již ve škole nebo uměli skvěle cizí jazyky či jim štěstěna přála. Většina z nás se však musela na začátku trochu snažit a projít si pár pracovními zkušenostmi,  spousta z nás si dokonce vybrala třeba i nevhodnou školu a praxí se teprve dopracovávali postupně k práci, která je bude naplňovat.

Škola, ať už střední nebo vysoká, nás vybaví především teoretickými znalostmi a ty je potřeba přivést do praxe a učit se novým věcem, jiným přístupům, získávat postupně zkušenosti. Každá zkušenost, každá práce nás něco naučí a někam dál nás posune. Minimálně si třeba uvědomíme, čím se již živit dále nechceme a budeme se více snažit o to, abychom získali vysněné zaměstnání či rozjeli vlastní podnikání. Nejhorší, co můžeme dělat či spíše nedělat jako absolventi je, že budeme čekat pouze na tu naši vysněnou pracovní příležitost a ostatní nabídky budeme odmítat nebo nás vůbec nebudou zajímat. A můžeme takhle čekat měsíce a můžeme čekat taky roky a ono se nic nestane. A čím je to déle, tím více nám potom klesá sebevědomí a také znalosti, které jsme získali při studiu. Proto radím – absolventi neleňte. Pokud můžete, tak získávejte praxi již při studiu, jestli se na to cítíte, tak dále studujte vysokou, odjeďte pracovat do zahraničí, naučte se jazyky či nastupte ne méně zajímavou práci. I v tomto posledním případě je potřeba neusnout na vavřínech a dále na sobě pracovat a snažit se být aktivním zaměstnancem, abychom mohli dostat lepší pracovní příležitost.  Věřte, že jenom aktivním přístupem dosáhnete nakonec svého původního záměru a bude záležet pouze na vaší šikovnosti a aktivitě, zda to bude za pár měsíců či let či desetiletí.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *