O životě na vysočině volná pracovní místa do mailové schránky
personální agentura

Pracovní pohovor = obchodní jednání

Jak se na takový pohovor vůbec připravit? Co mám dělat? Co si mám zjistit? Jak se mám obléknout? Co si asi o mě budou myslet, když už jsem 5 měsíců na ÚP? A těch otazníků vám zní v hlavě asi ještě více..

V první řadě bych chěla říci, neberte pohovor zase tak vážně! Je to pouze schůzka, kde si předáváte informace, vy mluvíte o sobě a zhodnocujete vaše znalosti a zkušenosti a zároveň se dozvíte bližší informace o firmě, ve většině případů se setkáte s vaším přímým nadřízeným a také třeba poprvé vůbec zjistíte, jak to na vás ve firmě vše působí, jaká je zde atmosféra a firemní kultura. Chcete přeci najít práci ve firmě, kde se vám bude líbit, kde vám bude sympatický šéf a bude vám blízká celá firemní kultura. Berte to tak, že buď to vyjde, nebo to vyjde někde jinde. Nejde o život. Stejně všechno dopadne tak, jak to dopadnout má. Můžete být přesně tip člověka, který firma hledá, sedí vaše praxe, vaše vzdělávání, jazykové znalosti. Pohovor se zdál také příjemný. A přeci vás nevybrali? Ptáte se, kde jste udělali chybu? Ano, mohli jste udělat nějakou chybu, ale také to třeba bylo tak, že se přihlásilo více stejně skvělých kandidátů, kteří přesně odpovídali profilu a prostě si vybrali někoho jiného. To je život. Rozhodně nevěšte hlavu. Nikdy není jenom jedna možnost. A jestli to nevyšlo teď, tak to neznamená, že to nevyjde třeba později.

Víte, kteří kandidáti jsou na pohovorech nejúspěšnější? Ti, kteří jsou uvolnění a jde z nich cítit, že jim o nic nejde. Jsou totiž přirození, upřimní a to se personalistům a manažerům líbí. Jsou čitelní a zároveň vzbuzují pocit, že se firma musí také snažit, aby takového kandidáta získala. Takový kandidát si potom může vyjednat i daleko lepší podmínky. Když si budete na něco či na někoho hrát, personalista velmi rychle odhalí, že to nejste vy, že se snažíte být lepším, než ve skutečnosti jste. Dáváte tím prostor, aby si o vás vytvářeli domněnky, jaký jste ve skutečnosti a většinou tyto domněnky jsou negativního rázu. Personalisti často říkají: „byl dobrej, ale něco mi na něm nesedí..“. Když personalistovi „něco na kandidátoti nesedí“ a má na výběr ještě další uchazeče, raději s takovým kandidátem do dalšího kola nepůjde a vybere si někoho třeba i méně šikovného, ale zato čitelného, kde má větší pravděpodobnost, že se s výběrem nespálí.

Každý personalista si je dobře vědom toho, že jeden nesprávně vybraný člověk dokáže rozložit celý pracovní tým. Proto se personalisti svými dotazy snaží zjistit, jaký člověk opravdu je, jak dokáže spolupracovat s ostatními, jak uznává autority a jak dokáže řešit konflikty. Když se však rozpovídáte o tom, jak jste měli nemožného šéfa, že s ním nebylo vůbec možné vyjít a že majitel firmy je také blbec, tak si logicky nemůžete přeci myslet, že vás na pohovoru zhodnotí jako nekonfliktního člověka.

Představte si, že personalista a další přítomní na pohovoru mají pouze třeba jednu hodinu, kterou trvá pohovor, na to, aby odhadli, zda se daný kandidát hodí na volnou pozici. Musí v tomto krátkém čase zhodnotit, zda je schopen po pracovní stránce zvládnout danou funkci, zda je třeba schopen se domluvit v cizím jazyce s dalšími kolegy cizinci, zda jeho počítačové znalosti postačují, zda je bystrý, rychle se zaučí, zda bude sedět do týmu, zda si sedne se šéfem, zda zapadne do firemní kultury, zda bude motivovaný a zda ho tato práce bude bavit i v dlouhodobějším hledisku. Vidíte sami, že je toho opravdu mnoho a výběrová komise na to má třeba jenom  hodinu, ze které ještě část času věnuje bližšímu popisu dané práce.

Když tedy budete uvolnění, upřimní, zároveň se na pohovor dopředu připravíte, tzn. zjistíte si o firmě bližší informace, zvolíte vhodný oděv a podáte při přivítání a loučení pevný stisk ruky, čímž dáte najevo, že jste si jistí v kranflecích, tak věřte, že to vyjde. A nevyjde-li to v této firmě, vyjde to v další. O samotné přípravě na pohovor si můžete přečíst více v záložce Naše služby/ Pro uchazeče/ Jak se připravit na pohovor.

Chtěla bych ještě na závěr upozornit na jednu věc, se kterou jsem se také v praxi setkala a to je vyjednávání kandidáta v tom stylu, že pořádně ani nemá co nabídnout, není za ním žádná praxe a diktuje si jenom podmínky pro něho výhodné a také to, co dělat bude a co dělat nebude a to už na přijímacím pohovoru. To také není ta správná cesta. Uvědomte si, že kandidáta vybírá firma a firma určuje, co daný člověk bude dělat či nebude a to s vámi buďto ladí a příjmete to, nebo neladí a půjdete dál. Rohodně není správná cesta jenom vyjednávat pro sebe. Účelem pracovního pohovoru je vzájemný konsenzus, aby obě strany z tohoto jednání odcházely spokojené.

V dalším článku vám dám tipy na to, jak se poprat s nervozitou před pohovorem, protože tu vidím jako jeden z nejvíce omezujících faktorů při pohovoru a je potřeba se s ní zabývat trochu hlouběji.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *